Dnes ráno o G-bodu

Dnes ráno. Volá mi DV z České televize. DV je ona. Chce konzultovat během několika málo minut, jak je to s tím G-bodem, zda se opravdu musí zvětšovat pomocí injekce kolagenu nebo jsou nějaké citlivější metody, jak ho objevit. Zní velmi nedůvěřivě. Ptám se, zda svůj G-bod používá?

Odpovídá "Cože?", jako kdyby nevěděla, na co se ptám. Pokládám otázku jasněji. "Vy sama, používáte svůj G-bod, tuhle oblast, několikrát týdně?" "Ne." V odpovědi je slyšet úleva ("já přeci nemusím masturbovat..."), ale trochu i lítost. Tak jo, dobře. Popisuji zhruba ve 2,5 větách, jak jsem se coby nevěřící Tomáš dostala od "žádný bod tam nemám" až k tomu, že "ejakulace se dá naučit" a "můj G-bod může mít vlastní orgasmy, wow". V mezičase děkuji praxi na rádiu, která mě naučila vměstnat to podstatné zhruba do oněch 2, 5 vět. Poslední polovina věty je na to, aby se posluchač nadechnul a zažil si a-ha moment. "A-ha, to je zajímavé, co řikáte...Mohly bychom se na to sejít a probrat to podrobněji?" "Jistě, ale jen to podstatné, jinak je to na celodenní kurz..." "Dobře." Domlouváme se na schůzce a já chvíli na to přemýšlím, že často opravdu nejde o práci s médii, jako spíš o práci s těmi nejintimnějšími oblastmi žen, které pouze shodou okolností pracují v médiích a mají "oprávněný důvod" si tyto informace vyžádat. Snad to pomůže těm dalším mlčícím.